Děti jsou houby — nasají všechno, co vidí

Byl to volný den, který jsme s dítětem strávili celý den doma.

Vyčerpaná z hraní celým tělem a z bleskového uklízení
jsem se, zatímco si dítě chvíli hrálo samo, prostě plácla vedle něj na zem.

Jenže dítě přestalo, co dělalo, a lezlo ke mně.
Hehe, tak ono jde za mnou — pomyslela jsem si a čekala,

Ejhle..?

Nešlo za mnou, ale za mobilem, který se válel vedle mě.

Ťuk, ťuk do displeje, a osahávalo ho a osahávalo.

Přesně napodobovalo to, jak sama sahám po telefonu.

Nikdo ho to neučil, ale celou dobu vedle mě sledovalo, jak máma na mobilu nakupuje, píše si s kamarádkami a odpočívá u videí. (feat. Bandurovo sociální učení)

Že miminko celou dobu pozorovalo dospělou ruku pohybující se po displeji!
Tak trochu jako by mě někdo přistihl při tajnosti? ;)

Odměňovací okruhy v dětském mozku prý rostou podle podnětů, které dítě dostává nejčastěji. (feat. ABCD Study)

Problém není používání mobilu samo o sobě, ale to, jakým podnětům je dítě vystavené — a tím podnětem jsem já a jsme my, na které se dívá.

Zkusíme dneska jednu jedinou věc?
Jen si jednou sama všimnout, kdy před dítětem sahám po telefonu!

Nákupy a všechno, co se musí vyřídit přes mobil, je mnohem lepší odbýt, když dítě spí.
Když jsem s dítětem, dívat se mu do očí — to je moje nedávné předsevzetí!
Na sto procent to samozřejmě nezvládám.... lol

V příštím článku si spolu projdeme přirozené hormony, které si dětské tělo vyrábí samo.
Dopamin, serotonin, oxytocin, endorfiny, melatonin.

Ke každému hormonu přidám i hru, kterou si s dítětem můžete zahrát hned dnes!
Stačí k tomu srdce a tělo!

Dnes si aspoň jednou všimněte své ruky, která před dítětem sahá po telefonu.
Růst začíná tím, že si věcí začneme všímat.